|
|
Rozhlasový portrét (ne)obyčejného člověka Marie Burešové
Kroa, Martina ; Gulda, Jana (vedoucí práce) ; Němcová Tejkalová, Alice (oponent)
Hlavní částí této praktické bakalářské práce je rozhlasový portrét. V té praktické části je zpracován život (ne)obyčejného člověka Marie Burešové do rozhlasového dokumentu o délce 45 minut. Osmdesátiletou pamětnici narozenou do česko-německé rodiny zásadně ovlivnila kolektivizace zemědělství v 50. letech minulého století a život jí determinovalo rozhodnutí převzít rodinné hospodářství, které učinila v osmnácti letech věku. V dokumentu se střídají výpovědi respondentky se vstupy autorky nebo otázkami a poznámkami vyřčenými během nahrávání. Postup práce při sbírání nejen zvukového materiálu by se dal přirovnat k nahrávání života pamětníka. Společné povídání, tedy vzpomínky a názory Marie Burešové, autorka zaznamenala v západočeské vesnici Buková, kde Marie Burešová prožila celý svůj život. Teoretická část se věnuje ukotvení jednotlivých žurnalistických a dokumentárních i specificky rozhlasových žánrů, ale i metod. Přináší srovnání portrétu a medailonu, dále přístupy různých novinářů k vedení rozhovoru jakožto nejen základní metody žurnalistické práce. Především se zaměřuje na portrétní rozhovor vzhledem k charakteru praktické části, ale také přináší pořady a projekty, které zaznamenávají vzpomínky pamětníků. Dále přibližuje způsob práce (přípravu, sběr zvukových nahrávek a postprodukci) a motivaci k...
|
|
|
Zobrazení Československa v letech 1989 - 1990 očima diváků v televizním seriálu Vyprávěj
Vitoušová, Natálie ; Kárníková, Lydie (vedoucí práce) ; Reifová, Irena (oponent)
Bakalářská práce pod názvem "Zobrazení Československa v letech 1989 - 1990 očima diváků v televizním seriálu Vyprávěj" se zabývá otázkou, jakým způsobem se liší vnímání zobrazení konkrétní etapy soudobých dějin (listopadová revoluce 1989 a společenské dění raných 90. let) ve jmenovaném seriálu u dvou odlišných diváckých skupin, pamětníků a nepamětníků. Práce sestává z pilotního výzkumu, který byl proveden se dvěma respondentkami zastupující tyto dvě divácké skupiny. Jejich zkušenost se sledováním a vnímáním seriálu je prozkoumána metodou polostrukturovaného rozhovoru s předem stanovenými tematickými okruhy. Na teoretické úrovni se práce zabývá formátem seriálu jako paměťovým médiem, aplikuje pojmy nostalgie a kulturní a komunikativní paměti a zohledňuje i specifika post-televizního publika. Dále popisuje vztah paměti a dějin a přibližuje i specifické postavení období let 1989 - 1990 v moderních československých a českých dějinách. Práce přispívá k poznání o způsobu formování kulturní paměti v seriálu Vyprávěj, jejím dalším cílem je vypracování scénáře rozhovorů pro rozsáhlejší výzkum s více respondenty ze zmíněných diváckých skupin.
|
|
|
The ones who stayed - The Germans in Prachatice and its surroundings after 1945
TOUŠEK, Filip
Tato bakalářská práce se zabývá odsunem Němců z Českolovenska a poté Němci, kteří zde zůstali. První část analyzuje situaci v celém Československu. Popsána je historie německé menšiny na našem území od vzniku Československé republiky, tedy od roku 1918, přes 2. světovou válku a následný odsun až do doby po odsunu. Po odsunu Němců se práce zabýva důvody, proč zde někteří Němci mohli, nebo museli zůstat a vývojem jejich života zde. Druhá část se orientuje na Německou menšinu v okrese Prachatice. Nejdříve je popsána historie Němců v prachatickém okresu, a poté průběh odsunu. Pro poslední část byly provedeny tři rozhovory s pamětníky a na základě těchto rozhovorů jsou jednotlivě sepsány jejich životy. Na konci je porovnáno, v čem byly jejich osudy stejné a v čem se lišily.
|
|
|
Vztah obyvatelsta Těšínska a Karvinska k polské a německé okupaci
Kawan, Jiří ; Kubátová, Hana (vedoucí práce) ; Gelnarová, Jitka (oponent)
Bakalářská práce "Vztah obyvatel Těšínska k polské a německé okupaci" se zabývá postojem a náladami obyvatelstva v české (tehdejší československé) části Těšínska mezi lety 1938-1940 vůči okupačním režimům a správě. Za uvedený časový úsek se v regionu dvakrát změnilo státní zřízení. Nedílnou součástí tohoto výzkumu je rovněž studium projevů a dopadů těchto nových režimů na obyvatele. Samotnému jádru práce zaměřenému na zmiňované období let 1938-1940 předchází část seznamující čtenáře se širšími souvislostmi, především vývojem společenské a politické historie regionu. Ústřední zdroje hlavní části práce tvoří výpovědi pěti pamětníků o dané době. Ve studiu zkoumaného úseku je mimo to zapracován též pohled literatury a několika archivních zdrojů. Výsledek práce tak může sloužit i pro porovnání poměrně úzce lokálně stavěného a běžným čtenářům nedostupného pohledu pamětníků s všeobecně dostupnými zdroji literárními, případně archivními.
|
host ::
RSS.